Výživa a vyprazdňování v těhotenství

Výživa v těhotenství Dítě má jediný zdroj výživy - maminku. To znamená, že během nastávající maminky by měly mít stravu ještě pestřejší a vyváženější než kdykoliv jindy. Nemusí proto nějak moc plánovat a ani jíst za dva, jak se někdy říká. Stačí když se soustředí na to, aby jejich strava byla pestrá, pokud možno syrová. To samo zajistí přísun všech potřebných živin. Dítě v děloze rychle roste, množství výživných látek, které dostává matka, se proto musí přiměřeně zvýšit. Největší spotřeba živin je samozřejmě v posledních měsících těhotenství. Maminka by se měla zamyslet kolik zdravých pokrmů denně sní a zda jí či pije něco, co by dítěti mohlo škodit. Podle toho potom může upravit svůj jídelníček. Těhotenství a kojení je pro ženský organismus nesmírná zátěž a klade zvýšené nároky na výživu. Obecně vzato, potrava poskytuje tělu tři důležité složky nutné pro jeho funkci: 1. základní stavební materiál pro výstavbu tkání; tuto funkci naplňují především bílkoviny (proteiny) 2. energii 3. látky, které nemají ani jednu z uvedených funkcí, ale jsou nutné ke správné funkci buněk a orgánových systémů; do této skupiny patří vitaminy a minerální látky včetně stopových prvků Základním stavebním materiálem jsou bílkoviny Všechny živé tkáně jsou postaveny z bílkovin, proto je příjem jejich dostatečného počtu zcela nezbytný pro normální růst plodu, vývoj placenty, zvětšování dělohy a vývoj prsů. Zvýšená potřeba bílkovin se projeví nejdříve. Již počínaje 2. měsícem těhotenství musí těhotná přijmout v potravě více o 0,8 g bílkovin na 1 kg váhy, to odpovídá minimální celkové dávce 1,3 g/kg/den. Pro představu: pro šedesátikilovou osobu, kdyby nejedla nic jiného, to představuje necelých 400 g libového hovězího. Protože zpravidla ještě něco jiného jí, mělo by stačit denně 180 - 250 g masa. Hojně bílkovin je samozřejmě i v mléčných výrobcích a vejcích (cholesterolu v nich obsažených se těhotná bát nemusí). Proteiny jsou ve značném množství obsaženy sice i v luštěninách, ale rostlinné bílkoviny nejsou plnohodnotné, protože jim chybí některé tzv. esenciální aminokyseliny, které potřebujeme pro výstavbu svých tkání a jež si přitom naše tělo neumí vytvořit. Kalorií bývá dostatek Další klíčovým momentem výživy v těhotenství je příjem energie. Zatímco v kvalitativní skladbě potravy je stále co zlepšovat, pokud jde o její energetický obsah, můžeme konstatovat, že většina těhotných žen u nás se přejídá. Ve skutečností totiž žena během prvních tří měsíců gravidity prakticky vůbec žádné navýšení energetického příjmu nepotřebuje. To znamená, že žena lehce pracující by měla dostat asi 9000 kJ denně, středně těžce pracující asi 10 000 kJ a asi 11 000 kJ by měla potravou přijímat žena s fyzicky namáhavou prací, ale takových je mezi těhotnými málo (ostatně takovou práci těhotným zakazuje příslušné vládní nařízení). Teprve od 4. měsíce těhotenství stoupá potřeba asi o 1200 kJ na den, celkově tedy by průměrná těhotná měla sníst takových 11 000 kJ denně, při kojení potom ještě více, asi 12 000 kJ. Co je to těch 1200 kJ navíc? Asi 4 decilitry mléka, nebo 10 dkg sýra, a nebo (mohu-li věřit údaji na obalu) jedna taková ta kudrnatá vietnamská nudlová polévka. Tedy celkem nevelké množství běžné stravy. Za zmínku stojí, že energeticky náročnější je později kojení již narozeného dítěte. Podle doporučení WHO požadavky organismu během prvních tří měsíců stoupají o téměř 3000 kJ. Protože však české ženy nebývají na hranici podvýživy a poměrně záhy začínají své potomky šidit průmyslově vyráběnými náhražkami mléka (které potomkům obvykle šmakují mnohem více než pravé přírodní mateřské), postačí navíc asi 1500 kJ denně, protože asi 1/3 může být kryta energetickými rezervami, tedy zužitkováním tělesného tuku. Váhový přírůstek - noční můra budoucí matky S kalorickým příjmem úzce souvisí problém hmotnostního přírůstku, největšího strašáku těhotných, které si svůj požehnaný stav zpestřují listováním prestižními časopisy, plnými fotografií vychrtlých krasavic. Těhotná přibere, s tím se nedá nic dělat. Ne všechno je ovšem tuk. Tak například jen dítě, plodová voda, placenta a děloha, to vše představuje na konci těhotenství asi 5,2 kg. Spousta toho je i tělesná voda: jen objem krve stoupne o 30%, to je 1,5 kg navíc, podstatně více pak činí voda mezibuněčná, obsažená v tkáních. A teprve ten zbytek je podkožní tuk, energetická rezerva pro budoucí kojení. Váhový přírůstek je individuálně variabilní. V grafu jsou modře vyznačeny meze jakýchsi “normálních” hodnot. Možná někoho napadne, jakéže rozmezí normálních hodnot, když je jasně stanovena doporučená hodnota 12,5 kg. Jde o to, že přírůstek váhy v těhotenství je dán nejen tukem, ale i zmnožením tělesné vody. Tady hraje roli individuální dispozice a hormonální stav organismu, tedy faktory, které nelze ovlivnit příjmem potravy. Proto je udáváno, že celkový hmotnostní přírůstek v těhotenství může být za normálních okolností 8-20 kg. Do něj se vejde většina těhotných žen, ale neznamená to, že vzácněji nemůže přírůstek činit více nebo méně; v literatuře jsem se setkala dokonce s tvrzením, že jakýkoliv přírůstek v rozmezí 0,5 - 29,5 kg může být normální. Zdánlivě nadměrné přibývání na váze tedy nemusí být vždy způsobeno přílišným hromaděním tuku v důsledku přejídání, může to být hormonálně podmíněné zadržení vody. Co tedy poradit ženám? Doporučení je jednoduché: otěhotnět bez nadváhy a jíst pak jen o málo méně, než před graviditou Velikost hmotnostního přírůstku se má odvíjet od indexu hmotnosti ( BMI - body mass index ) před graviditou. Tento ukazatel lze snadno vypočítat podle následujícího vzorce: BMI = výchozí hmotnost -------------------------- tělesná výška ( v m ) Body-mass index před začátkem těhotenství (kg/m2). Ideální přírůstek hmotnosti (kg) 18,5 - 19,9 12,5 - 18 20 - 25,9 11,4 - 16 více než 25,9 7 - 11,5 Obezita v těhotenství (nad 120% ideální hmotnosti) výrazně zvyšuje riziko různých komplikací. Těhotenská cukrovka, vysoký krevní tlak, žilní onemocnění, větší pravděpodobnost operativního porodu a vyšší riziko poškození dítěte během porodu jsou jen některé z nich. Novější studie naznačují i možnou souvislost s některými vrozenými vadami plodu. Naproti tomu ani podváha v těhotenství není ideální. Žena s nedostatečným váhovým přírůstkem rodí děti s nižší porodní váhou , ať již v důsledku předčasného porodu nebo tzv. hypotrofie. Oba dva faktory s sebou nesou vyšší riziko úmrtí dítěte během porodu. Proto velmi důrazně varuji před pokusy o redukční diety během těhotenství. Bílkoviny - maso, mléko, mléčné výrobky, luštěniny, obilniny (cereálie) a výrobky z nich. Vyšší biologickou hodnotu mají živočišné bílkoviny, rostlinné jsou chudší na esenciální aminokyseliny, což je jeden z důvodů, proč se v těhotenství nedoporučují přísné vegetariánské diety. Kvůli tomu, abyste nedodaly svému tělíčku s živočišnými bílkovinami příliš mnoho tuku, se snažte jíst maso libové (drůbeží nebo králičí), mléčné výrobky a nízkotučné mléko. Nevhodné jsou uzeniny, protože obsahují velké množství tzv. skrytého tuku a příliš mnoho soli. Především je nutné zajistit dostatečný příjem vápníku, zejména pro výstavbu kostry rostoucího plodu. Potřeba stoupá z 800 mg/den na asi 1200 mg/den. Takové množství je obsaženo např. v 1 litru mléka. Vedle vápníku je třeba pamatovat i na příjem hořčíku. Má protikřečový účinek, zajišťuje dobrou činnost svalů a zmiňuje se i jeho antidepresivní účinek; podílí se tedy na odstraňování pocitů úzkosti, kterým trpí nejedna těhotná. Hořčík obsahují mandle, para ořechy, celozrnné výrobky, sojové boby, pivní kvasnice, humři atd. atd. a denní spotřeba je asi 350 mg. Dalším potřebným minerálem je železo, nutné jak k vyšší tvorbě červených krvinek matky, tak tkání plodu. V těhotenství se potřeba zvyšuje z 18 mg až na 50 - 80 mg/den. Tato dávka nebývá obsažena v běžné stravě, proto je vhodné podávat železo od 4. měsíce v dávce asi 30 mg/den, případně i více. Při užívání přípravků železa je však sníženo vstřebávání zinku, proto se doporučuje konzumovat potraviny s vysokým obsahem tohoto prvku - celozrnné výrobky, mléčné produkty, vejce, mořské ryby. Jeho doporučená denní spotřeba je 20 mg a při nedostatku studie prokázaly slabou porodní činnost, předčasné porody a větší výskyt novorozenců s nervovým poškozením. Velká pozornost je dnes věnována příjmu jódu. Jako vnitrozemský národ patříme k populaci ohrožené jeho nedostatkem. Náš denní příjem činí ne více než 50 m g, zatímco těhotná by měla potravou přijímat minimálně 150 mg denně, jinak je snížena tvorba hormonů štítné žlázy a to vede k poruchám psychoneurologického vývoje dítěte s následným omezením jeho duševních schopností. Jodidování kuchyňské soli nestačí, proto je vhodné těhotným ženám doporučit konzumaci mořských produktů (filé, sardinky, makrely a pod.) alespoň dvakrát týdně. Při kuchyňské přípravě je vhodné si uvědomit, že jód při vaření přechází ve značném množství z masa do vývaru. Další důležitou složkou v potravě je vláknina. Ta je jedním z důležitých částí potravy, která zlepšuje zažívání a má blahodárný vliv na případnou zácpu. Základem jsou celozrnné pečivo, cereálie a pochopitelně ovoce a zelenina.Z vitamínů jsou pro těhotné ženy zejména důležité některé vitamíny ze skupiny B. Především je to vitamín B12 neboli cyanokobalamin, nutný pro tvorbu červených krvinek plodu. Denní spotřeba stoupá asi na dvojnásobek a do organismu ho lze dodat pokrmy z mořských ryb a jater, méně je ho ve vejcích a mléce. Posledním vitamínem, jehož chybění se může v těhotenství projevit, je pyridoxin, vitamín B6. Projevem nedostatku mohou být křeče v nohou, strnulost a brnění v rukou a nohou. Těhotným se doporučuje asi 20 mg denně a obvykle stačí přirozený příjem v potravě. Ve větším množství se vyskytuje zejména v pivních kvasnicích, slunečnicových semenech, sóji, dále pak v játrech, ale i jiných potravinách. Jeho obsah ovšem klesá nejen tepelnou úpravou, ale i zmrazováním. Doporučený přívod vybraných živin na den od 4. měsíce těhotenství Živina Potřeba Biotin 300 - 800 mcq Bílkoviny 60-90 g Tuky 30 % energetického přívodu Vápník 1200 mg Chrom 50 - 200 mcq Meď 1 - 4 mg Selen 25 mcq - 100mcq Hořčík 300-450 mg Železo 30 mg Zinek 15 mg Jód 230 µg Vitamín A 700-1100 µg RE* Vitamín D 400 I. U.**(= 10 µg) Vitamín E 14 mg tokoferolu Vitamín Bl - thiamin 1,5 mg Vitamín B 2 - riboflavin 1,8 mg Vitamín B 6 - pyridoxin 2,6 mg Vitamín B 12 - kobalamin 3,5 µg Vitamín C 100 mg Vitamín K 100 mcq - 5mg Niacin 17 mg Kyselina pantothenová 6-10 mg Kyselina listová 400 - 800 mg *RE = ratinol ekvivalent ** I.U. = mezinárodní jednotka Velký význam v těhotenství má kyselina listová. Kyselina listová je vitamín nezbytný pro krvetvorbu. Při nedostatku se u těhotných žen vyskytuje megaloblastová anémie (chudokrevnost provázená přítomností velkých nezralých červených krvinek v kostní dřeni). Kyselina listová hraje významnou roli v prevenci závažných vrozených vad nervové soustavy. Odhaduje se dokonce, že pomocí kyseliny listové lze předejít 50 - 60 % těchto případů. Zabezpečit dostatečný přívod kyseliny listové je žádoucí hned od počátku těhotenství nebo ještě lépe už před otěhotněním. Obecně se doporučuje denní přívod kyseliny listové v rozsahu 400 - 800 mg.. Toto lze pokrýt potravinami, které přirozeně obsahují vyšší koncentrace kyseliny listové a jsou to: kapusta, brokolice, zelený salát, chřest, špenát, droždí, sója, fazole, obilné výrobky). Pozor - kyselina listová je dosti citlivá na teplotu, světlo a kyslík, takže při přípravě stravy může docházet k významným ztrátám vitamínu! K nim při vaření dále přispívá vyluhování kyseliny listové do vody, pokud je tato následně slita a ke konzumaci dále nevyužita. Pro zajištění dostatečného zásobení kyselinou listovou připadá eventuálně v úvahu doplňování vhodným vitamínovým preparátem. U žen s vyšším rizikem (matky, které již dříve měly dítě s vrozenou vadou neurální trubice) se doporučuje po genetické konzultaci a základním laboratorním vyšetření doplňování dávkou 4 mg kyseliny listové na den po dobu nejméně od dvou měsíců před otěhotněním do 3. měsíce těhotenství. Obsah kyseliny listové ve vybraných potravinách (na 100 g jedlého podílu) Potravina 100 g Kyselina listová µg Potravina 100 g Kyselina listová µg chřest 100 - 155 housky 36 kapusta 50 - 85 žitný chléb 16 kapusta růžičková 30 - 182 žitná mouka 15 špenát 80 -145 droždí čerstvé 1250 salát hlávkový 20 - 75 meruňky 3,0 - 3,6 řepa červená 20 - 110 třešně 6 - 75 paprika 60 jahody 5 - 65 hrášek 20 - 159 maliny 5 - 30 fazolky 42 - 70 rybíz červený 11 rajčata 5 - 44,5 rybíz černý 16 brambory 6 - 20 angrešt 19 mrkev 10 - 55 avokádo 30 celer 76 datle sušené 21 - 25 květák 30 - 125 grapefruit 3 - 11 brokolice 111 hroznové víno 6 - 43 čínské zelí 79 ananas 4 pórek 103 mango 36 zelí 20 - 35 pomeranč 5 - 42 okurka 6 - 27 banán 10 - 17 dýně 4 - 36 fíky sušené 14 - 30 fazole 187 kiwi nezjištěno hrách 151 citron 6,30 - 7 čočka 168 lískové oříšky 71 sója 54 - 240 vlašské ořechy 66 - 77 sójové mléko 1 arašídy 34 tofu 15 kokosový ořech 30 žampiony 25 mléko 4,65 - 6,7 pšeničné klíčky 331 - 520 jogurt 12 chléb bílý 15 hovězí maso 3 - 10 rýže 16 - 29 maso vepřové 2,5 müsli 140 ledviny vepřové 93 ovesné vločky 60 - 87 vejce 8 - 67 mouka pšeničná 16 - 50 Pyramida výživy : Maso, masné výrobky, ryby, drůbež, vejce: 2 - 3 porce denně 1 porce = 50 g masa, 1 vejce Mléko a mléčné výrobky 3 - 4 porce denně 1 porce = např. 250 ml mléka, 50 g sýra Ovoce 3 porce denně 1 porce = jablko, kiwi, banán, omeranč, aj. Zelenina 400 g denně, raději zeleninu syrovou či krátcedušenou, saláty s olejovou zálivkou Přílohy obiloviny, rýže, luštěniny, těstoviny pekárenské výrobky, ořechy 7 porcí denně l porce = krajíc chleba, houska, rohlík, 125 g vařených brambor, rýže, knedlíků, těstovin, raději celozrnné pekárenské výrobky Jak si vybírat vitamínové doplňky… Proč jsou vysoce kvalitní přírodní vitamíny pro maminky tak důležité? Lékařský výzkum opakovaně prokázal, že adekvátní výživa je důležitá po celou dobu těhotenství. Je podstatná jak pro ženu samotnou tak pro zdraví jejího dítěte. Kvalitní výživa poskytuje prevenci proti spoustě komplikací během těhotenství (od křečí v nohou po otravu krve). Dobře vyvážená strava doplněná o přírodní vitamíny pro těhotné udělá obrovský kus práce při zajišťování zdraví dítěte. Přibližně 90 procent těhotných žen užívá vitamínové doplňky. Kvalita vitamínů, které těhotné ženy užívají má významný vliv na blaho jak jejich budoucího dítěte tak i jich samotných. Užívané těhotenské vitamíny by měly mít co nejvíce přírodního charakteru a co nejlehčeji stravitelné. Živiny, které jsou obsaženy v těhotenských vitamínech musejí být ve správné kombinaci, v jiném případě by mohli způsobit více škody nežli užitku. Například denní užívání 1000 miligramů pouze kalcia je zbytečné a dokonce to může být i zdraví škodlivé. Potom je také nutné zvýšit příjem hořčíku, protože kalcium a hořčík by měli být ve vzájemném poměru 2 :1. Rovněž by ženy měly užívat zinek a měď, protože zvýšené množství kalcia může bránit vstřebávání těchto důležitých stopových prvků. Minerály, jako například kalcium, musejí být vázány na organické látky, aby byly lehce stravitelné. Všehny vitamíny, které těhotná žena užívá by měl být ve správné rovnováze, aby dobře plnily svůj účinek. Není dobré věřit každému vitamínovému přípravku jenom proto, že nese na štítků označení „pro těhotné ženy“. je důležité prohlédnout si jejich složení a pokud by žena měla pochyby, tak by si měla promluvit se svým lékařem nebo poradcem v oblasti výživy a vitamínů, kteří se specializují na výživu pro období těhotenství. Pitný režim Často a neprávem se opomíjí (nejen v těhotenství) pitný režim. V těhotenství by měla každá budoucí mamina vypít aspoň 2 litry tekutin. Aby neměla pocit, že ji tzv. tekutiny "tečou už i z uší", je vhodné naučit se popíjet. Tedy nevypít najednou velké množství a pak už se nedonutit pít, ale popíjet po troškách - po locích. Není nic jednoduššího, než si naplnit větší sklenici pitím a pak, kdykoliv jdete okolo, trošku se napít. A co pít ? Stolní vody, ovocné čaje, neslazené ovocné a zeleninové šťávy. Vyhýbejte se nápojům s vysokým obsahem cukrů (sladké limonády, coly, sirupy) a nápojům obsahujícím chinin (tonic). Káva? Ano či ne? Kofein ve větším množství zvyšuje riziko potratu nebo předčasného porodu. Ke konci těhotenství by vám i děťátku mohl způsobit nepříjemné bušení srdce. Pokud jste byly na kávu zvyklé a těžko se bez ní obejdete, jeden šálek vám samozřejmě neuškodí. Kouření cigaret Kouření má přímou souvislost s nízkou porodní váhou dítěte. Vyhýbejte se pobytu v zakouřeném prostředí. Pasivní vdechování kouře může být pro plod stejně škodlivé jako vlastní kouření. Alkohol Nadměrná konzumace alkoholu byla a stále je spojována s celou konstelací zdravotních poruch - např. tzv. alkoholový syndrom plodu, který pokud je alkohol konzumován ve velké míře může být příčinnou i mentální retardace. Neexistuje žádná hranice udávající bezpečný limit pro pití alkoholu. Většina odborníků na zdraví radí nepít vůbec, zatímco jiní nemají vůbec nic proti příležitostné skleničce vína k večeři. Všechny druhy léků Mnoho léků, včetně těch volně prodejných, může být během těhotenství kontraindikováno. Ohledně užívání jakýchkoliv léků se poraďte se svým lékařem. Konzervované potraviny Těm je lepší se v těhotenství vyhnout. Často se do nich přidává hodně tuku, cukru, soli, konzervačních látek, příchutí i barviv. Stejné je to i s různými instantními pokrmy. Cukr a jiné sladkosti Výrobky obsahující cukr, různé sladkosti, koláče, sušenky a džemy mají malý obsah živin, zato se po nich snadno tloustne. Raději si své choutky zaženeme ovocem Vyvarujte se vysokého přívodu vitamínu A Nastávající maminky se často a v dobré víře řídí v otázce přívodu minerálů a vitamínů zásadou „čím více, tím lépe“. Je však třeba vědět, že některé z těchto látek mohou mít v nadměrném množství nepříznivé účinky. To se týká především vitamínu A, který při vyšším příjmu vede k vrozeným vývojovým vadám plodu. Při běžné vyvážené stravě riziko předávkování vitamínem A nehrozí. Nebezpečí však může nastat při nesprávné volbě nebo nadměrném užívání (multi)vitamínových preparátů a některých potravin, zejména jater a játrových výrobků (např. paštik), v nichž je přirozeně vysoký obsah vitamínu A. V žádném případě nemá přívod vitamínu A přesáhnout denní dávku. Vegetariánská strava Je-li nastávající maminka vegetariánka, ale jí dostatek stravy bohaté na bílkoviny spolu s čerstvým ovocem a zeleninou, mělo by její dítě mít všechno co potřebuje. Pro tělo je ale velmi obtížné vstřebat železo z rostlinných zdrojů, proto by se mohlo dítěti nedostávat. Tyto maminky by proto měly železo přijímat v potravinových doplňcích. Pokud nejí ani mléčné výrobky, musí svou stravu doplnit o vápník a vitamíny C a B12. Deset nejdůležitějších druhů potravin, kde každá z nich je zdrojem alespoň jedné živiny: *sýr, mléko, jogurt - vápník, bílkoviny *sytě zelená listová zelenina - vitamín C, vláknina, kyselina listová *libové hovězí maso - bílkoviny, železo *pomeranče - vitamín C, vláknina *drůbež - bílkoviny, železo *hrozinky a švestky - železo *sardinky - vápník, bílkoviny, železo *mořské ryby - bílkoviny *celozrnný chléb - bílkoviny, vláknina, kyselina listová *celozrnné těstoviny a rýže natural - vláknina Kterých přírodních bylinek se během těhotenství vyvarovat? Ačkoliv velké množství bylinek poskytuje jemnou úlevu od mnoha těhotenských potíží - zvláště čaj z listů červeného maliníku, který je tou nejlepší všestrannou těhotenskou bylinou - existuje také řada bylin, kterým byste se měli v tomto období vyhýbat. Proto buďte opatrní ve výběru a následně se vyhýbejte těmto bylinám: Vyprazdňování v těhotenství Dbejte na prevenci pálení žáhy a zácpy Jako prevenci pálení záhy lze doporučit následující: konzumovat menší porce jídla, ale častěji během dne; vyhýbat se kořeněným a tučným jídlům, kávě a alkoholu; nejíst l - 2 hodiny před spaním (respektive ulehnutím). V prevenci zácpy se uplatňuje zejména dostatek vlákniny a tekutin v potravě a přiměřený pohyb. Zácpa I když je nejznámějším problémem v těhotenství spíše nevolnost, je to problém, který vás bude trápit - pokud vůbec - pouze v prvním trimestru. Problémem, kterému se asi nevyhnete a který na vás čeká v průběhu celého těhotenství je zácpa. Trpí jí přibližně polovina všech těhotných žen. Samozřejmě nelze ani takový problém jako je zácpa podceňovat - ne že by přímo ohrožovala zdraví miminka, ale bývá častou příčinou zhoršení hemeroidů. A to jak jistě víte je velmi nepohodlné. Proč k zácpě dochází ? Hormony, které jsou v těhotenství v těle vytvářeny, a které mají za úkol uvolnit svalstvo dělohy, uvolňují také svalstvo střev a tím zpomalují pohyb stravy střevem. Díky zpomalenému pohybu je ze stravy vstřebáváno více vody a výsledek je pak hutnější než obvykle. Rostoucí děloha stlačuje střeva a konečník, čímž také dochází ke zpomalování vyprazdňování. V mnoha případech jsou na vině také vitamíny pro těhotné - nárůst krevního oběhu a zvýšená potřeba železa často vede k tomu, že jsou budoucí mamince předepsány tablety se železem. Jedním z vedlejších účinků železa je ovšem právě zácpa. Řešení Hodně pijte - dobrý pitný režim je velmi důležitý - dostatek tekutin jsme již mnohokrát zdůrazňovali - minimálně 6 až 8 sklenic vody nebo jiné tekutiny (lehký ovocný čaj, ředěný džus). Pokud chcete mít jistotu, že vypijete za den dost vody, nachystejte si celo láhev, kterou budete mít za úkol za ten den vypít. Jezte jídla bohatá na vlákninu. Dále pohyb podporuje činnost střev. Tím, že se pohybujete, podpoříte činnost střev a jste tak před zácpou alespoň trochu chráněna.. Nevhodná jsou silná laxativa. U déle trvající obstipace doporučíme glycerinový čípek nebo čaje s projímavým účinkem. Častější močení v důsledku omezení kapacity močového měchýře rostoucí dělohou musí lékař odlišit od zánětu močových cest.