Ultrazvuk

Historie UZ diagnostiky v českém porodnictví a gynekologii je poměrně dlouhá, po Velké Británii, Rakousku a Švédsku jedna z nejdelších v Evropě. Je obdivuhodné, že se časný rozvoj této diagnostiky podařil přes tehdejší značnou izolaci a omezené možnosti odborníků. Historie UZ diagnostiky v českém porodnictví a gynekologii je poměrně dlouhá, po Velké Británii, Rakousku a Švédsku jedna z nejdelších v Evropě. Je obdivuhodné, že se časný rozvoj této diagnostiky podařil přes tehdejší značnou izolaci a omezené možnosti odborníků. Ultrazvukové vyšetření (UZ) Mezi všemi zobrazovacími metodami má UZ v gynekologii výsadní postavení. Jde o metodu, která využívá zvukových vln o vysoké frekvenci (řádově MHz). Vlny jsou vysílány sondou přiloženou na tělo pacientky, prostupují tkání a od různých struktur v těle se odrážejí různou měrou. Odražené vlny sonda přijímá a na základě množství přijatých vln je vytvářen na monitoru obraz. V současnosti se běžně užívá dvourozměrný obraz, zachycující řez tělem v rovině vyslaných vln. Existují i přístroje, které jsou schopny vytvořit i trojrozměrný tzv. 3 D obraz ( = trojdimenzionální ). Jejich užití je zatím ojedinělé. Před samotným UTZ vyšetřením je třeba aplikovat na kůži speciální gel, který umožňuje snazší přenos ultrazvukových vln. Vyšetřující lékař drží v ruce takzvanou UTZ sondu, která je vysílačem ultrazvukového vlnění a současně přijímačem odražených vln. Sonda je kabelem spojena s vlastním přístrojem, který přijaté informace počítačově zpracuje a na obrazovce zobrazí ve formě lidskému oku srozumitelného dvourozměrného černobílého obrazu. Ultrazvuk je tak schopen vytvářet ´ řezy ´ lidským tělem. Ultrazvukové vyšetření slouží k přehlédnutí vnitřních pohlavních orgánů a ev. dalších struktur v malé pánvi, zhodnotit jejich tvar, určit velikost, vzájemné vztahy. Diagnostikujeme tak počínající těhotenství, děložní myomy, cysty a jiné tumory, zánětlivá ložiska v oblasti děložních přívěsků, výpotek popř. krev v dutině břišní aj. Podle tvaru a způsobu vysílání zvuku se rozlišuje celá řada sond. V gynekologii používáme především transabdominální (TAS) a transvaginální (TVS) sondy. Při vyšetření transabdominální sondou leží pacientka na zádech, na podbřišek se nanese gel, zajišťující kontakt sondy a těla pacientky, a přejíždí se sondou nad vyšetřovanou oblastí. Vyšetření je tedy prováděno přes (přes, skrz = trans) stěnu břišní (břicho = abdomen), tj. transabdominálně. Vyšetření je proto značně ztíženo u obézních pacientek. Pro lepší zobrazitelnost je nutné, aby měla žena při vyšetření plný močový měchýř (proto doporučujeme alespoň hodinu před vyšetřením vypít minimálně jeden litr tekutiny). Řadu gynekologických indikací transabdominálního vyšetření převzalo transvaginální vyšetření, výsadní postavení zůstalo TAS v porodnictví a u vyšetřování útvarů větších rozměrů, které již nejsou v dosahu vaginální sondy. Při vyšetření transvaginálním (trans = skrz, přes, vagina = pochva, tj. transvaginální = prováděný přes pochvu) leží pacientka v gynekologické vyšetřovací poloze, tj. na zádech s pokrčenýma, mírně roztaženýma nohama, a s podloženou pánví. Do pochvy je zasunuta sonda, které se tak dostává do blízkého kontaktu s vnitřními pohlavními orgány ženy. Odpadá tu stínění břišní stěnou, a proto je transvaginální vyšetření přesnější. Nevýhodou je malý dosah transvaginálních sond, tzn. že umožňují přehlédnout jen cca 13 cm od sondy. Vyšetření se není třeba obávat, je zcela nebolestivé a na mnoha klinických studiích byla prokázána jeho neškodnost pro matku i plod (na rozdíl od např. rentgenových paprsků, kterých by se v graviditě užívat nemělo).

V České republice se v průběhu těhotenství provádějí 3 UTZ vyšetření:

1. Období 10-14 týdne:

Uz vyšetření slouží k zjištění životaschopnosti těhotenství, četnosti těhotenství, jeho přesné stáří a vyloučení event. hrubých vývojových vad. Při vyšetření okolo 12. týdne již má plod všechny hrubé rysy malého človíčka a protože jeho velikost dosahuje asi 8 cm, je možno jej zachytit na obrazovce celého najednou.V posledních letech se prosazuje měření prosáknutí záhlaví, které slouží k časné detekci chromozomálních vad. Je to moderní metoda, která má vysokou výtěžnost záchytu.

2. Období okolo 20 týdne:

Lékař měří tzv. biometrii plodu ( tj.přesně změří určité části plodu - nejčastěji průměr a obvod hlavičky, obvod bříška a délku stehenní kosti - z těchto údajů je přístroj schopen vypočítat m j. i přibližnou hmotnost plodu ) a poté pátrá po event. vývojových vadách.

3. Období po 30 týdnu:

Lékař opět provede biometrii plodu, aby zkontroloval, zda plod správně roste. Dále je třeba určit polohu plodu, pohybovou aktivitu, množství plodové vody a polohu placenty Při jakýkoli pochybnostech o zdárném průběhu těhotenství lékař ultrazvuk provede i mimo tato období.

Speciální případy, které vyžadují UTZ vyšetření:

1. mimoděložní těhotenství: pokud je těhotenský test pozitivní a v děloze není vidět gravidita, je třeba pomýšlet na mimoděložní těhotenství. 2. samovolný potrat: při krvácení z dělohy je nutno stanovit, zda je plod živý - od tohoto se odvíjí další postup léčby. 3. zmlklé těhotenství: někdy se stává, že těhotenství v počínajícím stadiu odumře, ale není vypuzeno z dělohy jako při potratu. Na UTZ vyšetření je patrno těhotenství menší, než odpovídá termínu posledních menstruace a není patrný tep srdce plodu. V tomto případě je vhodné vyšetření za nějakou dobu zopakovat. 4. hypotrofický plod: někdy se může zjistit, že plod roste pomaleji, než by měl a je hubenější. V tomto případě je třeba opakovanými vyšetřeními přesně sledovat růst plodu a speciálním měřením průtoku krve v pupečníkových cévách ( tzv. dopplerovské vyšetření) vyšetřit funkci placenty. 5. prenatální diagnostika: někdy je z různých důvodů třeba odebrat na vyšetření vzorek plodové vody (amniocentéza) či pupečníkové krve (kordocentéza). Odběr prováděný pod kontrolou ultrazvuku minimalizuje riziko poranění plodu - lékař na obrazovce vidí přesně jehlu a může se tak vyhnout poranění plodu. 6. cervikometrie: děložní čípek (cervix uteri) je ta část dělohy, která zasahuje do pochvy. V průběhu těhotenství má být dostatečně dlouhý a uzavřený, tím vlastně udržuje plod v děloze a zabraňuje předčasnému porodu. Někdy však tuto funkci plní nedostatečně - zkracuje se a otevírá - hovoříme o tzv. inkompetenci čípku děložního. Vaginální sondou lze přesně změřit jeho délku a jeho event. pootevírání a poté zavčas podniknout příslušná opatření.