Proč zdravotnická technika potřebuje pravidelné revize a servis

Přístroj v ordinaci nebo laboratoři musí být nejen funkční, ale i bezpečný a prokazatelně přesný. Proto se pravidelně kontroluje, kalibruje a servisuje a o všem se vedou záznamy. Provozovatel odpovídá za to, že technika odpovídá předpisům a pokynům výrobce, a nesplnění může skončit sankcí i ohrožením pacientů. Následující otázky vysvětlují, co se pod pojmy revize, servis a kalibrace skrývá, jak často je potřeba je provádět a jak vybrat spolehlivého partnera.

Co všechno se do techniky počítá?

Zdravotnická technika zahrnuje přístroje, které slouží k diagnostice a léčbě, od tlakoměrů a teploměrů přes EKG až po sterilizátory, zubní soupravy či rentgeny. V zákonu o zdravotnických prostředcích jsou označovány jako zdravotnické prostředky a dělí se podle rizika na třídy. Čím vyšší riziko, tím přísnější požadavky. Přesné zařazení stanoví výrobce.

Laboratorní technika slouží k analýze vzorků. Patří sem centrifugy, analyzátory, mikroskopy, pipety, váhy, lednice a autoklávy. Některé jsou zdravotnickými prostředky, jiné měřicími přístroji, takže se řídí odlišnými pravidly. Provozovatel by měl vést přehled, co kam patří.

Pro každý přístroj by existovala evidence s typem, sériovým číslem, datem uvedení do provozu a plánem údržby. Přiložena bývá dokumentace od výrobce, návod k použití a doklady o zaškolení obsluhy. Bez tohoto základu se kontrola dělá obtížně. Evidence je i první, co si vyžádá kontrolní orgán.

Čím se liší revize, servis a kalibrace?

Revize, odborně bezpečnostně technická kontrola, ověřuje, zda je přístroj bezpečný pro pacienta i obsluhu. Měří se například elektrická bezpečnost, funkce ochran a stav kabelů. Provádí ji osoba s potřebnou kvalifikací a výsledek se dokumentuje protokolem. Cílem je zjistit nebezpečné závady dřív, než ublíží.

Servis je údržba a opravy. Preventivní servis probíhá podle plánu a zahrnuje čištění, výměnu spotřebního materiálu a kontrolu funkcí. Opravný servis nastupuje po poruše. Oba druhy by měly být zaznamenány.

Kalibrace porovnává údaje přístroje s přesným etalonem a upravuje odchylky. Zajišťuje, že měření, například teploty v lednici, hmotnosti vzorku nebo objemu pipety, odpovídá skutečnosti. U laboratoří je to základ spolehlivých výsledků. Metrologické požadavky určuje zákon a odborná norma.

Jak často je potřeba kontrolovat

Intervaly určuje v první řadě výrobce v návodu k použití, doplňují je právní předpisy a interní plány provozovatele. Některé přístroje se kontrolují ročně, jiné častěji, třeba sterilizátory při každodenním provozu. U jiných jsou lhůty delší. Vždy je nutné řídit se konkrétním pokynem.

Podstatné je odlišit pravidelnou kontrolu od mimořádné. Po opravě, přemístění, pádu nebo podezření na poruchu je třeba přístroj znovu ověřit. Do doby ověření se nepoužívá. Takové pravidlo by mělo být součástí provozního řádu.

Plán kontrol si veďte v kalendáři nebo evidenci, aby nic neuniklo. Označení přístroje štítkem s datem další kontroly pomáhá obsluze. Při přístrojích, které selhávají, zvažte výměnu za nový, místo zbytečně nákladných oprav. Rozhodnutí je dobré konzultovat s odborníkem.

Na co dát pozor v laboratoři

V laboratoři záleží na přesnosti. Pipety, váhy a teploměry se kalibrují pravidelně a po každém podezření na odchylku. Lednice a mrazáky, kde jsou uloženy vzorky a reagencie, se sledují teploměrem se zápisem. Odchylka může znehodnotit celou várku vzorků.

Sterilizátory a autoklávy mají vlastní režim kontrol. Ověřuje se, zda dosahují potřebné teploty a doby, a to testy a záznamy z průběhu cyklu. Selhání sterilizace představuje riziko infekce. Výsledky kontrol se uchovávají.

Kromě techniky je třeba kontrolovat postupy a obsluhu. Laboranti musí být zaškoleni a zaškolení se dokládá. Změny postupů se zaznamenávají. Kvalita vzniká souhrou přístrojů, lidí a pravidel.

Jak vybrat servisního partnera

Zeptejte se na oprávnění k servisu konkrétních přístrojů, zda ho schválil výrobce, a na vybavení pro měření. Měřidla použitá při revizi mají mít platnou kalibraci. Důležité je, aby technik mohl prokázat kvalifikaci. Spolehlivý servis na tyto otázky odpoví bez zaváhání.

Požadujte písemný protokol po každém zásahu s popisem prací, naměřenými hodnotami a závěrem. Z protokolu musí být jasné, zda přístroj vyhovuje. Pokud zjistí závadu, má servis uvést její závažnost a doporučit řešení. Ústní ujištění nestačí.

Ptejte se také na dostupnost náhradních dílů, dobu reakce při poruše a možnost zapůjčení náhradního přístroje. Pro ordinaci bez záložní techniky je to rozhodující. Porovnejte nabídky podle rozsahu služeb, ne jen podle ceny. Smlouvu si pečlivě pročtěte.

Co dělat při poruše nebo vyřazení přístroje

Při poruše přístroj označte a přestaňte používat. Informujte odpovědnou osobu a kontaktujte servis. Pokud selhání mohlo ohrozit pacienta, je třeba jej vyšetřit a událost zaznamenat. Závažné incidenty se hlásí příslušnému úřadu, v Česku Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Opravený přístroj vyzkoušejte, než ho vrátíte do provozu. Protokol o opravě přiložte k evidenci. Pokud se porucha opakuje, požádejte o analýzu příčiny. Opakované závady jsou signálem k výměně.

Při vyřazení postupujte podle předpisů. Přístroj se pozná jako vyřazený, odstraní se osobní údaje z paměti a naložíte s ním jako s elektroodpadem. Zdravotnický odpad vyžaduje zvláštní zacházení. Dokumentaci uchovejte po stanovenou dobu.

Zdroje

• Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Český metrologický institut
• Ministerstvo zdravotnictví ČR