Hipoterapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou

Dětská mozková obrna (DMO) představuje souhrn chronických onemocnění, charakteristické poruchou centrální kontroly hybnosti. Je trvalým, ale nikoliv neměnným postižením hybnosti. DMO se kromě motorického postižení může projevit také mentálním nebo smyslovým handicapem a v neposlední řadě ovlivňuje komunikačních dovedností. DMO se začíná projevovat již v prvních měsících či rocích života, ale s rostoucím věkem se již zpravidla nezhoršuje. Hiporehabilitace Hiporehabilitace je komplex všech aktivit a terapií v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením či specifickými potřebami. Zahrnuje v sobě prvky fyzioterapie, psychoterapie, socioterapie. Je určená pro širokou škálu klientů s fyzickými, psychickými či výchovnými problémy. Můžeme ji tedy řadit mezi moderní rehabilitační metodu s komplexním bio-psycho-sociálním působením na lidský organismus. Aby terapie dosahovala co nejlepších výsledků, dělí se do několika disciplín – hipoterapii, terapeutické a výchovné aktivity s využitím koní a parajezdectví- sportovní ježdění zdravotně postižených. Praktické provádění hipoterapie Hipoterapie je týmová metoda, při které se podílí hned několik spolupracovníků. Tým se obvykle skládá z lékaře, fyzioterapeuta (ergoterapeuta), asistenta a cvičitele koně. Klienti mohou na hipoterapii docházet pouze na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře. Před začátkem hipoterapie proběhne první schůzka klienta s terapeutem, při které se zhodnotí zdravotní stav klienta a vytvoří se individuální plán. Následně lékař rozhoduje o indikacích a kontraindikacích terapie. S fyzioterapeutem konzultuje zdravotní stav pacienta a vytváří krátkodobé a dlouhodobé rehabilitační plány. Lékař nemusí být vždy přítomen na pravidelných praktických lekcích, musí však úzce spolupracovat s celým hiporahabilitačním týmem. Fyzioterapeut je vedoucí osoba, která prakticky provádí hipoterapii. Řídí a zodpovídá za hladký a bezpečný průběh praktické lekce. Hlavní úkolem fyziotarapeuta je aktivně ovlivňovat terapii tak, aby na ni pacient byl chopen reagovat. S pomocí asistenata zajišťuje správnou polohu, fixaci pacienta a rychlost chůze koně. V neposlední řadě do hipoterapeutického týmu řadíme cvičitele koně, který nemusí být přítomen praktických lekcí za to však jeho role je velmi zásadní. Připravuje koně na terapii a v nejlepším případě bývá také vodičem. Koňský hřbet pomáhá klientovi nahradit trojrozměrný pohyb podobný s pohybem lidské pánve a trupu při chůzi. Dále pacienty ovlivňuje vhodného zázemí, míry kvalifikovanosti a zkušenosti celého týmu, výběrem vhodného koně, určení četnosti, frekvence a délky terapie. Pouze po splnění všech těchto podmínek se hipoterapie může stát pro pacienta přínosná. Hlavním důvodem hiporahabilitace je podpora a vývoj motorických dovedností, zlepšení sociálního kontaktu a komunikace pacienta. Dosud nebylo zpracováno mnoho studií, které by objektivně popisovaly hipoterapii a její vliv na pacienta s DMO. Existuje několik studií, které potvrzují kladný vliv a stejně tak existují studie, které potvrzují vliv neutrální nebo negativní.