Dá se s alergií na domácí zvířata žít pod jednou střechou?

Odpověď zní: někdy ano, někdy ne, a záleží na tom, jak silné jsou příznaky a co alergolog zjistí. Alergie na kočku, psa nebo hlodavce se projevuje kýcháním, slzením či dušností a rozhodnutí o zvířeti nemá být unáhlené. Pomůže vyšetření, úprava domácnosti a poctivé sledování zdraví. Pojďme od příčin po praktická pravidla: co vyvolává potíže, kdy zvíře ponechat a kdy se rozloučit.

Co alergii skutečně způsobuje

Hlavním viníkem není srst, jak si mnozí myslí. Alergeny jsou bílkoviny ve slinách, kožních šupinkách a někdy v moči zvířete. Srst je jen přenáší po bytě. Proto alergik reaguje i na zvíře, které nelíná.

Alergeny jsou mimořádně lehké a drží se v prachu, na čalounění a na oblečení. Zjistí se i na místech, kam zvíře nikdy nevstoupilo. Například se přenesou na návštěvu ve škole nebo kanceláři. Úplné vyhnutí je téměř nemožné.

Označení hypoalergenní plemeno je spíš obchodní než lékařské. Žádné zvíře není zcela bez alergenů a reakce se liší podle jedince. Proto nelze slibovat, že určité plemeno bude snášet každý alergik.

Jak se alergie projevuje

Typické jsou rýma, kýchání, ucpaný nos, svědění a slzení očí. Některým lidem se objeví kašel, pískoty v hrudi nebo dušnost. Na kůži se může zhoršit ekzém nebo vzniknout kopřivka. Příznaky se zhoršují po kontaktu a v uzavřených místnostech.

Alergie na zvíře se někdy plete s nachlazením, hlavně pokud potíže trvají měsíce. Vodítkem je souvislost s pobytem u zvířete. Když se příznaky zlepší po opuštění bytu, je to nápověda. Záznam, kdy se objevují, pomůže lékaři.

Zvlášť pozor na astma. Alergie na zvíře může vyvolat nebo zhoršit astmatické záchvaty, zejména u dětí. Dušnost, tlak na hrudi nebo noční kašel je důvod k návštěvě lékaře. Neodkládejte to.

Alergolog a vyšetření

Alergolog provede rozhovor a kožní prick testy, případně vyšetření krve na specifické protilátky. Výsledek ukáže, na které alergeny reagujete. Test není čistě ano a ne, hodnotí se v souvislosti s příznaky. Lékař doporučí další postup.

Vyšetření je dobré podstoupit ještě před pořízením zvířete. Pokud víte, že máte sklon k alergiím, nebo je alergik v rodině, ušetříte sobě i zvířeti problém. Rozhodnutí je mnohem těžší, když už je zvíře členem rodiny.

Lékař může navrhnout léčbu příznaků a v některých případech alergenovou imunoterapii. Ta se posuzuje individuálně a nepůsobí u každého. Nelze ji brát jako záruku, že zvíře zůstane bez omezení.

Kdy zvíře ponechat

Pokud jsou příznaky mírné, dobře kontrolované a nezhoršují se, soužití lze zkusit. Podmínkou je dohled alergologa a pravidelné hodnocení. Ložnice by měla zůstat bez zvířete. Uvnitř domácnosti pomáhají pravidelný úklid a mytí rukou po kontaktu.

Příklad: rodina s dítětem s mírnou rýmou po kontaktu s kočkou. Po vyšetření se domluví na tom, že kočka nebude v dětském pokoji, a po několika měsících se potíže hodnotí. Pokud se nezhorší, soužití pokračuje. Pokud ano, přehodnotí se.

Důležitý je realistický pohled. Alergie se může s časem změnit k lepšímu i k horšímu. Proto je dobré zvládat ji průběžně, ne jednorázově.

Kdy zvíře raději ne

Pokud se objevuje dušnost, astmatické záchvaty nebo těžké reakce, zvíře do domácnosti nepatří. Zdraví má přednost. Platí to zvlášť u dětí s astmatem a u lidí s těžkou alergií. Rozhodnutí je bolestné, ale nutné.

Také pokud se potíže přes opatření zhoršují, je potřeba změnu přehodnotit. Nechat zvíře jinému pečovateli nemusí být selhání. Hledejte pro něj dobrý domov a nenechávejte ho napospas.

Nové zvíře před vyzkoušením nepořizujte. Strávit nějaký čas u zvířete a sledovat reakce je rozumné. Vyhnete se zklamání a opouštění zvířete.

Praktická opatření v domácnosti

Nepouštějte zvíře do ložnice a na postel. Čistěte podlahy vysavačem s kvalitním filtrem a utírejte prach vlhce. Pravidelné praní textilií, záclon a potahů snižuje množství alergenů. Hladké povrchy se uklízejí snadněji než koberce.

Větrejte a zvažte čističku vzduchu s vhodným filtrem. Zvířete se dotýkejte jen v případě potřeby a pak si umyjte ruce. Koupání zvířete může snížit množství alergenů, ale musí se opakovat a řídit se radou veterináře.

Pokud se příznaky objeví, nepodceňujte je. Lékař může doporučit léky na zmírnění potíží. Dávkování nenaordinujte sami.

Zdroje

• Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav