Centrální žilní katétr

Centrální žilní katétr se zavádí do ve většině případů do povodí žil, které ústí do horní duté žíly. CŽK zavádí lékař s asistencí sestry a je nutné mít zvládnutou problematiku toho zavádění. Následnou péči o CŽK přebírá sestra k tomu kvalifikovaná a je nutné, aby péče byla velmi profesionální. Vše musí být řádně dokumentováno a pečlivě sledováno. Indikace CŽK : - podávání parenterální výživy po velkých OP, popálení a sepsi - při déletrvající infúzní léčbě - akutní a kritické stavy - měření CŽ tlaku při zavedení do nitrohrudního úseku HDŽ Vstupy vhodné pro CŽK : - V.subclavia - vpich lze umístit pod klíčkem - iftraklavikulárně a někdy, ale méně často nad klíčkem - supraklavikulárně - V. jugularis interna - je nejlépe přístupná mezi oběma hlavami kývače a postranní ploše krku při hlavě otočené na opačnou stranu. Toto se užívá při neúspěšné punkci v. subclavia a při náhlých příjmech. - V. jugularis externa - viditelná pod kůží na postranní ploše krku - využívá se vzácně. - Žíly v loketní jamce : - - v. mediana cubiti - - v. basilica - Žíly na paži - užívají se jen vzácně - Stehenní žíla - punkce se dělá asi 3 cm pod tříselným vazem, katétr prochází stehenní žílou do v. illiaca Příprava a asistence u zavedení CŽK Nejdůležitější je opět důkladná informovanost kliente, kterou provádí sestra spolu s lékařem.Po té musíme klienta informovat o poloze. Do které bude položen, aby se zákrok mohl provést. Společná je poloha rovně na zádech a u zavádění do v. subclavia a v. jugularis.interna je nutné, aby klient otočil hlavu na opačnou stranu. Doporučuje se také pro lepší zavedení lehce podložit stejnostrannou lopatku. U zavádění do stehenní žíly se lehce podloží stejnostranná kyčel. Ochlupení na hrudníku nebo v oblasti ohanbí se ostříhá dle potřeby lékaře. Klienta bychom také měli informovat o tom, že při výkonu stále budeme s ním aže bude přikryt rouškou, ale bude mít výhled. Potřebné pomůcky : 1. Sterilní instrumentační stolek 2. Zvolená souprava s katétrem 3. Injekční stříkačka o objemu 20 ml 4. Sterilní fyziologický roztok 5. Spojovací hadička 6. EKG 7. Šicí materiál 8. Desinfekce 9. Emitní miska 10. Sterilní rukavice 11. Sterilní tampony a čtverce 12. Lepení 13.Čepičky na zakrytí vlasů a ústenky Jak to všechno probíhá : Pokud je tedy místo vpichu připraveno, tak se očistí 70% benzinolihem a odesinfikuje se 2% jodovou tinkturou nebo se využije Betadine. Sestra sterilně vyjme soupravu s katétrem z obalu a položí ho na sterilní plochu na tácku. Klientovi je provedena místní anestézie. Sestra sleduje reakci klienta na vpich a stále se musí sledovat křivka EKG při prostupu katétru do HDŽ. K zavedenému katétru se připojí spojovací systémy. Katétr se uloží do vhodné polohy a pevně se fixuje ke kůži klienta. Místo vpichu se musí zakrýt krycí vrstvou. Po skončení výkonu musíme sledovat : 1. zda infúzní pumpy nehlásí zvýšené tlaky, což by asi znamenalo, že se katétr opírá o stěnu žíly 2. Zda při pohybu klienta nevznikají dystrimie 3. Objednat RTG snímek s nástřikem kontrastní látkou a při dobrém výsledku můžeme podávat infúze určené pro CŽK 4. Při výměně infúzních souprav musíme vždy kontrolovat, zda jsou spony a svorky pečlivě uzavřené ( vznik vzduchové embolie ) 5. První den je nutno sledovat krytí a místo vpichu 6. Vše zaznamenat do dokumentace a řádně ji vézt Možnosti kontroly polohy kanyly : 1. odhadem dle délky zavedeného úseku kanyly 2. RTG kontrolou 3. solným můstkem Kontrola pomocí solného můstku se dnes již velmi rozšířila a je jednou z nejpřesnějších metod. Princip solného můstku je ve snímání endokavitálního EKG, kdy vodivá dráha k zavedenému konci katétru je vytvořena elektrolytickým roztokem ( např.: 10% NaCl ) Za správnou polohu považujeme přítomnost negativní vlny P. Polohu konce lze odhadnout s přesností až 1,5 cm. Toto vyšetření je mnohem rychlejší než RTG a také mnohem levnější a klient není zatěžován RTG zářením. Zásady ošetřování CŽK : Vždy se musíme řídit aseptickými požadavky. Místo vpichu se převazuje minimálně 1x denně a je nutné místo vpichu sledovat. Většinou se dělá převaz po celkové hygieně, a nebo když je to nutné. Pokud je nutný přechodný uzávěr katétru provádí se heparinová zátka. Před napojením nové infúzní soupravy se musí heparinová zátka odsát a katétr se musí propláchnout 5 ml fyziologického roztoku.. I.v. soupravy, prodlužovací hadičky a kohoutky se mění po 72 hodinách. Někdy se interval zkracuje i na 24 hodin a okamžitá výměna se provádí po podání transfúze, znečištění soupravy a podezření na infekci. Zrušení katétru : Katétr se ruší, není - li již nutný a nebo v případě, že je podezření na katétrovou infekci nebo sepsi. Musíme provézt odběr kultivace z místa vpichu, odběr krevního vzorku z katétru na hemokulturu před jeho vytažením a odeslání sterilně odstřižené špičky katétru po vytažení na kultivaci. Dokumentace při CŽK : - indikace zavedení - souhlas klienta, pokud je to možné - volba katétru - umístění vstupu - provedení výkonu - kontrola průběhu katétru a výsledky RTG zobrazení s i.v. nástřikem - komplikace a jejich řešení - převazy - výměny katétru - zrušení katétru - datum a hodina zavedení a rozpis dní dopředu - rozpis infúzí - výsledky kultivací - potenciální a nynější oš. diagnosy Dokumentace je velmi důležitou součástí ošetřování. Je nutné, aby byla kvalitně vedena, protože je to i dorozumíváním při nepřítomnosti jedné ze sester či lékařů. Komplikace, které mohou nastat : Komplikace můžeme rozdělit na komplikace časné a pozdní. Časné komplikace : - nesprávná poloha katétru - chybné zavedení katétru - hemotorax - pneumotorax - poškození nervů - hematom - embolizace katétru nebo jedné z jeho částí - srdeční dystrimie - vzduchová embolie - perforace žilní stěny Pozdní komplikace : - trombosa - tromboflebitida - trombembolie - hydrotorax - vzduchová embolie - Infekce - Sepse Preventivní opatření : 1. vhodné místo vpichu 2. aseptické postupy při ošetřování 3. minimálně 1x denně kontrolovat místo a okolí vpichu 4. dobrá manipulace s klientem a jeho poučení a manipulaci 5. převaz 1x denně a i více, pokud je to nutné 6. měnění soupravy při podání krevních derivátů a znečištění 7. systém nerozpojujeme, kontrola svorek 8. katétr zaveden po dobu 7 - 14 dnů 9. desinfekce rukou zdravotníků Jednotlivé komplikace : Infekce - projevuje se třesavkou a zvýšenou teplotou. Sestra informuje lékaře a pokud je příčinou teploty CŽK musíme jej vyjmout. Ještě než jej vyjmem musíme provést odběry na kultivační vyšetření z místa vpichu a odběr na hemokulturu a odesílá se sterilně ustřižená špička katétru. Vzduchová embolie - riziku jsou vystaveni klienti se spontánním dýcháním. Při nesouladu s ventilátorem a klienti v poloze se zvýšenou horní polovinou těla. Sestra informuje lékaře a klienta uloží do vodorovné polohy. Při výměně soupravy poučíme klienta o tom, aby se celou dobu vyměnění soupravy pokusil zadržet dech. Po té se ještě musí provést kontrolní snímek na RTG, aby se zjistilo, zda je katétr dobře uložen. Pneumotorax - riziko vzniku je zvýšené u klientů se soudkovitým hrudníkem a se značným emfyzémem, u klientů obézních na ventilátoru a u klientů s kyfoskoliozou. Příčinou je, že jehla pronikne při punkci do povrchu plíce skrz pohrudnici. Pokud toto nastane, lékař rozhodne o drenáži hrudníku a po té se provede kontrolní RTG snímek. Tromboza - vznikne po podráždění cévní stěny katétrem a při nedostatečném průtoku. Projevuje se otokem stejnostranné oblasti krku, obličeje a někdy i paže. Sestra lékaře včas musí informovat a katétr se vyjme a rozhodne se o následné antikoagulační léčbě. Neprůchodnost katétru - vznikne např. po chybném podání vzájemně se srážejících látek. Pokud je tedy katétr neprůchodný musíme řádně zkontrolovat jeho průběh a po té zkusit aspirovat. Nikdy nesmíme vtlačit obsah stříkačky do krevního řečiště. Pokud nejde aspirace provézt informuje sestra lékaře.