Která prevence zubního kazu u dospělých funguje nejlépe?

Dospělým zubům nejvíc pomáhá dvojice, kterou většina lidí zná, ale málokdo ji dělá důsledně: pasta s fluoridem dvakrát denně a čištění mezizubních prostor. Elektrický kartáček, ústní voda nebo pravidelná hygiena jsou užitečné doplňky, ne náhrada. U dospělých navíc přibývají rizika, která děti neřeší, třeba kaz na obnaženém krčku zubu, suchost v ústech při některých nemocech nebo kaz pod starou plombou. Následující srovnání ukazuje, co jednotlivé způsoby prevence skutečně dělají a kdy mají největší smysl.

Ruční, nebo elektrický kartáček?

Rozdíl mezi ručním a elektrickým kartáčkem bývá menší než rozdíl mezi pečlivým a kvapným čištěním. Ruční kartáček s malou hlavou a měkkými štětinami dvě minuty zvládne bez problému. Elektrický pomůže hlavně lidem, kterým ruka při čištění ujíždí, třeba po úrazu nebo při bolestivých kloubech. Časovač a snímač tlaku navíc hlídají délku i sílu přítlaku.

Příliš silný přítlak poškozuje dásně a odírá krčky zubů, ať kartáček pohání motor, nebo ruka. Hlavu kartáčku vyměňte, jakmile se štětiny rozcuchají, obvykle za dva až tři měsíce. Po prodělané nemoci nebo zánětu v ústech ji vyměňte dřív.

Čistěte systematicky, třeba po čtvrtinách chrupu, a nevynechávejte žvýkací plošky ani vnitřní strany zubů. Právě tam si kazu všimnete nejpozději. Večerní čištění je důležitější než ranní, protože v noci ubývá slin, které zuby přirozeně chrání. Ráno je jedno, zda čistíte před snídaní, nebo po ní.

Fluorid v pastě a co s ním dělat po čištění

Fluorid zpevňuje sklovinu a pomáhá počínajícímu poškození, aby se nerozvinulo v kaz. Dospělí obvykle vystačí s běžnou pastou s fluoridem dvakrát denně. Údaj o jeho obsahu najdete na obalu, pasty bez něj kaz nehlídají. Lidem se zvýšeným rizikem může zubař doporučit pastu s vyšším obsahem nebo ošetření fluoridovým lakem.

Po čištění pastu vyplivněte a ústa nevyplachujte vodou víc, než je nutné. Důkladné vyplachování smyje fluorid dřív, než stihne zapůsobit. Ústní vodu s fluoridem zařaďte raději do jiné denní doby, třeba po obědě.

Pasty označené jako přírodní nebo bělicí často fluorid neobsahují. Bělicí pasty mohou být navíc abrazivnější, což obnaženým krčkům nesvědčí. Pokud chcete zuby zesvětlit, probere to s vámi lépe dentální hygienistka než reklama na obalu.

Mezizubní prostory: nit, kartáčky, irigátor

Kartáček dosáhne zhruba na tři pětiny povrchu zubu, zbytek leží mezi zuby. Kaz a zánět dásní tam začínají nenápadně a bez bolesti. Proto se čištění mezer vyplatí i lidem, kteří mají zuby jinak bez problémů.

Volba pomůcky závisí na tom, jak velké mezery máte. Mezizubní kartáček nejde násilím protlačit, nit zase na široké mezery nestačí. Nejlépe vám velikost určí hygienistka při první návštěvě.

Pomůcka	Hodí se pro	Slabé místo
Zubní nit	úzké, těsné mezery	vyžaduje cvik, u mostů je těžká
Mezizubní kartáčky	střední a širší mezery, implantáty	správná velikost se hledá zkoušením
Ústní irigátor	rovnátka, můstky, dásně náchylné ke krvácení	sám zubní povlak neodstraní

Strava: nejde jen o cukr, ale i o to, kolikrát jíte

Bakterie na zubech zpracovávají cukry na kyseliny, které sklovinu rozpouštějí. Každé jídlo či doušek sladkého nápoje spustí kyselý útok zhruba na půl hodiny. Zub tedy více ničí šest malých svačin rozložených přes den než jeden dezert po obědě.

Sladká limonáda, kterou popíjíte u počítače celé odpoledne, je pro sklovinu horší než čokoládová tyčinka snědená najednou. Kyselé nápoje, třeba ovocné šťávy nebo energetické nápoje, ji navíc rozleptávají i bez cukru. Pokud si dáte něco kyselého, počkejte s čištěním asi půl hodiny, jinak kartáčkem odíráte rozměklou sklovinu.

Zubům nahrává voda mezi jídly a sýr či nesladený jogurt jako závěr jídla. Žvýkačka bez cukru po jídle podpoří tvorbu slin, nenahradí ale čištění. Vyplatí se také omezit lepivé sladkosti, které ulpívají v zákoutích žvýkacích plošek.

Rizika, která s věkem přibývají

S ustupujícími dásněmi se obnažují krčky a kořeny zubů, které nemají pevnou sklovinu, ale měkčí cement. Kaz tam postupuje rychleji než na korunce. Čistěte tedy jemně a pravidelně a o obnažených krčcích mluvte se zubařem.

Suchost v ústech provází některé nemoci a léky, například některé přípravky na vysoký tlak nebo alergii. Slin je málo a zuby ztrácejí přirozenou ochranu. Neukončujte kvůli tomu léčbu sami, požádejte lékaře o radu a se zubařem probereme častější kontroly a fluoridová opatření.

Staré plomby a korunky mají okraje, pod kterými kaz zase vzniká. Takový sekundární kaz nebolí, dokud nezasáhne nerv. Právě proto zubař kontroluje i zuby, které jsou už ošetřené.

Kontroly a profesionální hygiena

Preventivní prohlídka zubaře probíhá obvykle jednou ročně, u rizikových pacientů častěji. Zubař hledá počínající kazy, kontroluje plomby a prohlíží sliznici. Rentgenový snímek mezi zuby se dělá jen tehdy, když je k němu důvod.

Profesionální dentální hygiena odstraňuje tvrdý zubní kámen a plak z míst, kam se domácí čištění nedostane. Kámen si sám doma neodstraníte, jeho drsný povrch ale podporuje zánět dásní. Interval stanoví hygienistka podle stavu vašich dásní, běžně půl roku až rok.

Zapamatujte si jednoduchý žebříček: nejdřív čištění a fluorid, pak mezizubní prostory, pak rozumná strava, a teprve nakonec doplňky. Ústní voda ani žvýkačka nezachrání zuby, které se nečistí. Pokud je prevence nad síly, třeba kvůli nemoci rukou, požádejte o pomoc s volbou vhodných pomůcek.

Časté otázky

Stačí čistit zuby jednou denně?

Nestačí, doporučují se dvě čištění denně po dvou minutách. Večerní je podstatnější, protože v noci ubývá slin a zuby jsou zranitelnější. Pokud máte jedinou příležitost, zvolte večer, a to včetně mezizubních prostor.

Je ústní voda nutná?

Nutná není, funguje jako doplněk. Fluoridová voda může pomoci lidem s vyšším rizikem kazu, antiseptické vody se hodí krátkodobě například při zánětu dásní. Dlouhodobé používání silných antiseptik konzultujte se zubařem.

Je normální, že dásně při nitění krvácejí?

Při prvním používání nitě je lehké krvácení časté a obvykle znamená zanícené dásně. Při pravidelném čištění by mělo během dvou týdnů ustat. Pokud trvá, nebo je dásní oteklá a bolestivá, objednejte se k zubaři.

Jsou zubní kazy dědičné?

Zděděné jsou spíš vlastnosti, které riziko ovlivňují, třeba složení slin nebo tvar chrupu. Ke kazu ale vždy vedou bakterie, cukr a čas. Prevenci tedy můžete ovlivnit i s rodinnou zátěží.

Zdroje

• Česká stomatologická komora
• Státní zdravotní ústav