Je preventivní prohlídka u zubaře zbytečná, když nic nebolí?

Bolest zubu je pozdní signál, ne první. Kaz i zánět dásní se dlouho vyvíjejí bez příznaků a bolest přichází, když už je potřeba rozsáhlejší zásah. Preventivní prohlídka proto není formalita, ale způsob, jak potíže zachytit včas, kdy se řeší jednoduše. Kolem návštěv zubaře přitom koluje řada omylů. Následující kapitoly je jeden po druhém rozebírají a ukazují, co platí doopravdy.

Omyl: když nic nebolí, nic nehrozí

Počáteční kaz bolest nezpůsobuje. Zub bolí až tehdy, když zubovina je poškozená natolik, že se kaz blíží k nervu. V té chvíli bývá léčba delší, složitější a někdy je potřeba ošetření kořenových kanálků. Včasná výplň je jednodušší.

Podobně je to se zánětem dásní. Parodontitida postupuje pomalu a často bez bolesti, projevuje se krvácením, ústupem dásní a uvolňováním zubů. Zuby přitom mizí v tichosti. Zubní lékař kapsy kolem zubů změří a včas zasáhne.

Při prohlídce se kontroluje i sliznice, jazyk a čelisti. Podezřelé změny sliznice, které nebolí, může lékař odhalit dříve než pacient. Včasný záchyt zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Právě proto se prohlídka dělá i bez potíží.

Omyl: kaz poznám sám

Kaz se často schovává mezi zuby nebo pod starou výplní, kam nevidíte. Tmavý bod nemusí být kaz a kaz nemusí být tmavý. Odborník používá zrcátko, sondu a podle potřeby rentgenový snímek. Samotný pohled do zrcadla nestačí.

Pomoci může i změna chuti, citlivost na sladké či zachytávání jídla v jednom místě. To jsou drobné signály, které stojí za konzultaci. Pokud se opakují, objednejte se dřív než za půl roku. Čekání obvykle zhorší stav.

Také výplně a korunky se opotřebovávají. Po letech se mohou odlepit nebo pod nimi vznikne nový kaz. Kontrola zjistí netěsnost včas. Přeléčení stárnoucí výplně je levnější než léčba hlubokého kazu.

Omyl: když si poctivě čistím zuby, kontrola je zbytečná

Správné čištění je základ, ale neochrání před vším. Mezizubní prostory, špatně přístupná místa a zubní kámen potřebují odborný pohled. Mnoho lidí navíc čistí zuby špatnou technikou a ani o tom neví. Lékař nebo hygienistka ukáže, co zlepšit.

Kromě toho existují vlivy mimo čištění: genetika, sliny, strava, užívané léky, které vysušují ústa. Kdo má suchá ústa, má vyšší riziko kazu i při pečlivém čištění. Lékař to rozpozná a poradí. Péče musí být šitá na míru.

Pravidelná kontrola je také příležitostí zeptat se. Na citlivost, odbarvení, skřípání zubů nebo estetické přání. Mnoho lidí si zbytečně nechává potíže pro sebe. Lékař rád odpoví.

Omyl: rentgen zubu je zbytečně nebezpečný

Zubní rentgenové snímky se řadí k vyšetřením s velmi nízkou dávkou záření. Používají se jen tehdy, když jsou k diagnostice potřeba. Lékař zváží přínos, takže snímek nedělá bez důvodu. Moderní přístroje dávku dále snižují.

Snímek ukáže věci, které oko nevidí: kaz mezi zuby, zánět na kořeni, ztrátu kosti, retinované zuby nebo cysty. Bez něj by zůstaly skryty. Těhotné ženy by měly lékaře o těhotenství informovat. Lékař zváží, zda počkat.

Pokud máte obavy, zeptejte se, proč je snímek potřeba a zda je možné jej odložit. Dobrý lékař vysvětlí, co hledá. Snímky z jiného pracoviště si přineste, ušetří se opakování. Archiv lze získat na vyžádání.

Omyl: když dásně krvácejí, nemám čistit

Krvácení dásní je nejčastěji znak zánětu způsobeného plakem. Pokud zuby přestanete čistit, plak se hromadí a zánět se zhoršuje. Správný postup je čistit šetrně, ale důkladně, a nechat si zkontrolovat příčinu. Po několika dnech pečlivé péče krvácení často ustupuje.

Pokud dásně krvácejí dál, je nutný zubní lékař. Může jít o hlubší zánět, zubní kámen, hormonální změny nebo vliv léků. Krvácení může provázet i některé celkové nemoci, například poruchy srážlivosti či cukrovku. Vyšetření tedy má smysl.

Nepoužívejte tvrdý kartáček a nečistěte silou. Jemný kartáček, správná technika a mezizubní pomůcky jsou účinnější než tlak. Lékař nebo hygienistka vám vše ukáže. Změna návyku je lepší než bolestivá léčba.

Omyl: o prohlídce a jejím rytmu rozhoduji jen já

Preventivní prohlídky se obecně provádějí v pravidelných intervalech a bývají hrazeny zdravotním pojištěním. Frekvence se liší podle věku, a u dětí bývá častější. Přesné podmínky se mění, proto je ověřte u své pojišťovny nebo v ordinaci. Rozsah výkonů, které se hradí, se také může lišit.

Rytmus ovšem není pro všechny stejný. Kdo má vysoké riziko kazu, parodontitidu, rovnátka, implantáty nebo je těhotný, může potřebovat častější kontroly. Doporučení vám dá lékař podle vašeho stavu. Dodržujte ho.

Pokud máte strach ze zubaře, řekněte to. Lékaři jsou zvyklí na úzkostné pacienty a mohou prohlídku zpomalit nebo přizpůsobit. Odkládání strachem situaci zhoršuje. Krátká prohlídka bez zákroku je dobrý začátek.

Časté otázky

Jak často chodit na preventivní prohlídku?

Obecně jednou za rok až půl roku, podle věku a rizika. Děti a lidé se zvýšeným rizikem chodí častěji. Konkrétní interval doporučí váš zubní lékař.

Bolí preventivní prohlídka?

Většinou ne. Lékař zuby prohlédne zrcátkem a sondou, případně udělá snímek. Pokud máte citlivé zuby nebo strach, upozorněte ho a požádejte o šetrný postup.

Co když jsem dlouho nebyl u zubaře?

Objednejte se co nejdříve, i když nic nebolí. Lékař vás nebude soudit, posoudí stav a navrhne postup. Čím dříve zachytí potíže, tím jednodušší bývá léčba.

Zdroje

• Česká stomatologická komora
• Ministerstvo zdravotnictví ČR