Proč se obezita považuje za nemoc a komu pomůže obezitolog

Obezita je v medicíně chronické onemocnění, ne otázka slabé vůle. Na hmotnost působí hormony, spánek, léky, genetika, prostředí i psychika a tělo se zvýšené hmotnosti brání. Proto se hodnotí stejně jako jiné dlouhodobé nemoci: vyšetřením, plánem a pravidelnými kontrolami. Někomu pomůže změna denního režimu, jiný potřebuje lékařský dohled a odborníka na obezitu. Následující kapitoly rozlišují, kdy ano a kdy ne, abyste věděli, kam se obrátit.

Proč odborníci mluvou o nemoci

Označení nemoc neznamená vinu, ale vysvětluje, proč jednoduchá rada jez méně a hýbej se víc často nestačí. Tělo uchovává energii a při snížení příjmu zvyšuje chuť k jídlu i šetří výdej. Navíc se podílejí hormony sytosti, kvalita spánku a stres. To všechno čtenáře zbavuje představy, že selhal.

Uznání obezity za nemoc má praktické důsledky. Otevírá cestu k vyšetření, k odborné péči a k léčbě provázené zdravotnickým týmem. Zmenšuje také stigma, které lidé s vyšší hmotností zažívají i v ordinacích. Respektující přístup zvyšuje šanci, že člověk zůstane v péči.

Nemoc se projevuje také zdravotními riziky. Vyšší hmotnost zatěžuje klouby, srdce, cévy a může souviset s cukrovkou, spánkovou apnoe či vyšším tlakem. Ne každý člověk s vyšší hmotností má všechny potíže. Proto je potřeba individuální posouzení, ne hodnocení podle vzhledu.

Kdy stačí úprava návyků

Pokud máte mírně vyšší hmotnost, žádné přidružené potíže a hmotnost pomalu narůstala v posledních letech, mohou stačit praktické změny. Pomáhá pravidelnost jídel, méně slazených nápojů, více zeleniny a bílkovin a každodenní pohyb. Důležitější než dokonalost je udržitelnost. Malá změna, která vydrží, je lepší než přísná, kterou po týdnu vzdáte.

Zkuste si nejdřív zmapovat, co se skutečně děje. Zapisujte si týden, kdy jíte, kdy máte hlad a kdy jíte z nudy, stresu či ze zvyku. Takový přehled odhalí slabá místa, třeba pozdní večeře nebo jídlo u obrazovky. Nepotřebujete k tomu aplikaci s výpočty.

Za rozumný se považuje pozvolný postup. Prudké diety bývají následovány návratem hmotnosti a rozladěním. Pokud po několika měsících péče nevidíte pokrok nebo se vaše zdraví zhoršuje, přejděte k lékaři. Včasná porada je rozumný krok, ne prohra.

Kdy je na místě lékař a obezitolog

Lékaře vyhledejte, pokud hmotnost narůstá rychle nebo bez zjevné příčiny, pokud se objeví dušnost, otoky, bolesti kloubů, únava nebo žízeň. Stejně tak při potížích se spánkem, chrápání s pauzami v dechu, či zhoršených laboratorních výsledcích. Vyšší hmotnost provází i některá hormonální onemocnění a užívání některých léků. Rozlišit je dokáže jen lékař.

Obezitolog je lékař, který se léčbě obezity věnuje podrobně. Zhodnotí zdravotní stav, příčiny, doprovodné nemoci a sestaví plán s ohledem na vaše možnosti. Spolupracuje s nutričním terapeutem, psychologem, fyzioterapeutem a podle potřeby dalšími odborníky. Doporučení k němu vám dá praktický lékař.

Přijít máte zejména, pokud předchozí pokusy nevedly k výsledku nebo vedly ke kolísání hmotnosti. Také při souběžné cukrovce, vysokém tlaku nebo bolestech kloubů je odborný dohled rozumný. Nečekejte, až se potíže zhorší. Včasná péče je účinnější a bezpečnější.

Jak obecně vypadá léčba

Základem je dlouhodobá úprava stravy a pohybu, přizpůsobená konkrétnímu člověku. Doplňuje ji práce s návyky, spánkem a stresem, někdy i psychoterapie. Cílem není rychlý úbytek, ale stabilní zlepšení zdraví. Postup i tempo určuje tým spolu s vámi.

Lékař může zvážit také farmakologickou léčbu, pokud jsou splněny podmínky. Léky na obezitu se předepisují jen po vyšetření a pod kontrolou, nejsou na samoléčbu. Mohou mít nežádoucí účinky a nehodí se pro každého. O jejich užívání vždy rozhoduje lékař.

U vybraných pacientů s těžší obezitou přichází v úvahu bariatrická chirurgie. Zákrok se plánuje v centrech s týmem odborníků a vyžaduje přípravu i celoživotní následnou péči. Není to zkratka ani estetická záležitost. Podrobnosti a podmínky vám vysvětlí specializované pracoviště.

Co s týmem probírat a čemu se vyhnout

Při návštěvě se ptejte, jaké jsou vaše zdravotní cíle, nejen číslo na váze. Zlepšení tlaku, hladiny cukru, pohyblivosti nebo spánku bývá důležitější než konkrétní hmotnost. Ptejte se také na reálné tempo a na to, co dělat při zpomalení. Dobrý plán s nimi počítá.

Čemu se vyhnout? Zázračným produktům, krátkodobým očistám a slibům rychlého úbytku. Doplňky a čaje na hubnutí neprokázaly dlouhodobý účinek a některé škodí. Také srovnávání s ostatními zvyšuje frustraci, protože každý má jinou výchozí situaci. Hledejte zdroje, které nesoudí.

Zaměřte se i na rodinu a okolí. Podpora blízkých často rozhoduje o tom, zda změny vydrží. Požádejte o ni výslovně, třeba o společné jídlo nebo procházky. Kritika a komentáře naopak motivaci ničí.

Kdy nehubnout na vlastní pěst

V některých situacích je samostatné hubnutí nevhodné. Platí to pro těhotné a kojící ženy, děti a dospívající, seniory s křehkým zdravím, lidi s chronickými nemocemi a ty, kdo užívají léky ovlivňující hmotnost. Snížení příjmu může narušit léčbu nebo výživu. Rozhodnutí patří lékaři.

Zvláštní opatrnost vyžadují lidé, kteří mají nebo měli poruchu příjmu potravy. Posedlost jídlem, záchvaty přejídání, zvracení nebo přísné omezování jsou důvodem vyhledat odbornou pomoc u psychiatra či psychologa. V takovém případě hubnoucí plány bez dohledu situaci zhoršují. Oporu najdete u praktického lékaře a specializovaných center.

Poraďte se s lékařem i tehdy, když je hmotnost vysoká a pohyb bolí. Vhodné bývá šetrné cvičení pod vedením fyzioterapeuta, třeba v bazénu. Rozhodující je začít přiměřeně a nepřetěžovat klouby. S tím vám poradí odborník.

Můj tip: Doporučila bych si před návštěvou lékaře napsat tři věci, které chcete v zdraví zlepšit, třeba spánek, bolest kolen a dech při chůzi do schodů. Lékař se pak soustředí na vaše potřeby a ne jen na hmotnost. Cíle si zapisujte i dál a hodnoťte je při kontrolách.

Zdroje

• Česká obezitologická společnost ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav